Prosinec 2012

Nová předsevzetí

30. prosince 2012 v 19:31 Cosi jako deníček
Takže blíží se nový začátek roku a já do něj chci vstoupit - jako vždy - nová, spokojenější, šťastnější, úspěšnější, lepší, krásnější a chytřejší. =)

1. Zhubnout konečně na 50 kg. (pokud možno do dubna)
2. Naučit se mluvit před lidma
3. Být méně kritická k ostatním lidem
4. Hodnotit sama sebe objektivněji
5. Víc se učit (tak to si říkám každý rok)
6. Být suverénní (neklepat se u zkoušky, nekoktat, vše co vím říkat sebejistě...)

No v tom mluvení je to děs, protože pak když tu zkoušku udělám, tak mi to jenom podkopává ty zbytky sebevědomí, když si pomyslím, že mi to profesor dal jenom proto, že jsem se klepala a vypadala, že se každou chvíli rozbrečím. A já jsem akorát na sebe naštvaná, protože to nesnáším - ten pocit, že jsem něco dostala nezaslouženě.

Stěžování... =(

27. prosince 2012 v 17:33 Cosi jako deníček
Ahoj všichni! Už jsem tu strašně dlouho nebyla, ale prostě teď si potřebuju postěžovat... =) Já se vrátím, až bude po zkouškách...
Ale teď jsem jaksi ve stresu kvůli fyzice. =/ Vůbec tomu ničemu nerozumím, ve stavových roznicích se ztrácím a princip MRI netuším... lítaj kolem mě integrály a derivace a nevím, co MUSÍM znát a co je zbytečné se učit...
Po asi tak půlročním rozmýšlení jsem se rozhodla, jak dál směřovat svojí budoucnost. Protože štěstí v oblasti soukromého života mě zřejmě nečeká, chtěla jsem se zaměřit na školu a později zaměstnání. A teď asi vylítnu na fyzice! =/ =´(

No, k tomu soukromému žiovtu - byla mi opět uštědřena krutá rána. =D Hloupě jsem si (já naivní nána) dělala naděje, že konečně prolomím své prokletí - líbím se vždy jen úchylům. A to jako fakt hodně divným lidem, různým tragickým případům, sebevrahům, schizofrenikům etc... No a myslela jsem, že když začnu svůj život takhle "odznova" v novém prostředí, že bude všechno OK. Dokonce jsem si dělala naděje na Někoho, ale Někdo o mě nemá sebemenší zájem a to ani jako o kamarádku, což mě strašně mrzí... Nevím, proč jsem tomu pořád tak věřila, že mě třeba konečně někdo bude mít rád... NEBUDE! Jsem hnusná, tlustá, hloupá, chudá... kdo by stál o takovou? =´(
No a to ještě není to nejhorší - bojím se totiž, že o mě začal stát jiný. Příšerný to člověk - je mi úplně odporný, musím se fakt hodně snažit, abych se neotřásla odporem, kdykoliv na mě šáhne. A on na mě šahá kdy může! A já blbec z toho mám samozřejmě jenom výčitky, že jsem na něj zlá, když odmítám jeho pozvání buhvíkam, že ho odsuzuji, aniž bych ho pořádně poznala... já se tak bojím, že se zase nechám ukecat a nakonec s ním skončím ne-li před oltářem, tak aspoň v jedné domácnosti. =( Ach bože, já jsem tak blbá, že si pořád myslím, že najdu někoho, koho budu milovat a kdo bude zároveň milovat mě... Prostě buď se budu muset smířit s nějakým hnusným idiotem nebo být sama. A stokrát radši budu sama!!!