Září 2012

29.9.

29. září 2012 v 12:39 Hubnutí
No, že by mi bylo nějak extra dobře se říci nedá, ale lépe mi už je. =) Nejvíc mi myslím pomohlo včerejší cvičení - hodně teple jsem se oblékla a cvičila a tudíž se v podstatě tak nějak aktivně vypotila. A hned mi bylo líp. =)

Snídaně: nízkotuč. tvaroh + jogurt + lžička cukru + trochu müsli
Svačina: nic, byla jsem plná od snídaně
Oběd: jablko
Svačina: bude asi větší, když jsem na oběd ještě neměla vůbec hlad...
Večeře: uvidím, co doma vyhrabu =D

28.9.

28. září 2012 v 12:29 Hubnutí
No tak dneska jsem ráda, že jsem se dovlekla k počítači. Včera jsem se byla porozhlédnout v Motole a hodně jsem jezdila MHD - a dneska jsem to odskákala angínou nebo něčím podobným.

Tak se znovu ozývám, už je mi o hodně líp, teplota klesla asi na 37°C, což je dost úžasné, vzhledem k tomu, že normálně navečer stoupá. Takže snad to nebude nic vážného. Á, já se tak těším na pondělí - do školy. To bude krásné, chodit se svými novými dokonalými spolužáky na novou dokonalou školu. =)

A s jídelníčkem jsem dneska celkem spokojená, zdá se mi toho možná trochu víc, ale je to takové pěkné a celkem vyvážené, řekla bych, ne? Až teda na ty bonbony, ale mě tak hrozně bolelo v krku...

Snídaně: půl krajíce chleba, kousek sýra, jablko, müsli
Svačina: 2 cucací bonbony
Oběd: nízkotučný tvaroh + nízkotučný jogurt + marmeláda
Svačina: to samé jako k obědu + rajče + mrkev
Večeře: pečená makrela

Pití: litry horkého čaje, multivitamíny...
Pohyb: ležing v posteli, uklízení

Nevíte někdo, co mám s blogem? =)

26. září 2012 v 11:48
Nevíte prosím někdo, co mám dělat, aby se mi na blogu konečně zase ukazovaly návštěvy? Poslední dobou mi to pořád tvrdí, že na mém blogu bylo 0 lidí, přitom mi těch 0 lidí ale píše komentáře. Nevím, co s tím. A někdy by mě zajímala statistika mojí návštěvnosti...

26.9.

26. září 2012 v 11:45 Hubnutí
Snídaně: müsli sypané s mlékem
Svačina: Plátek chleba s domácí marmeládou
Oběd: Nízkotučný tvaroh s domácí marmeládou
Svačina: Nejspíš nic
Večeře: uvidím, možná mrkev =)

Pohyb: domácí práce! =(, chůze 1hod, obruč

Pití: 3litky čaje, 1litr silné kávy, multivitamíny a multiminerály - jsem na jejich užívání prostě závislá... =)

No, dneska by to snad celkem šlo. Potřebovala bych mít do 9.9. pod 60, protože jsem se přihlásila na tělocvik na plavání a nejsou mi plavky... =/

22.9.

22. září 2012 v 15:39 Hubnutí
Jídelníček dneska nic moc, prostě jsem na jehněčí ujetá, takže jsem to trošku pokazila... =/ Ale tak řekla jsem si, že do 18.10. budu mít pod 60, což bych snad mohla stíhat docela v pohodě... =)

Snídaně: müsli (sypané) s mlékem
Svačina: jablko
Oběd: 2 knedlíky (!) =/, jehněčí maso (určitě tučné!)
Svačina: nízkotučný jogurt se skořicí
Večeře: Nebude!!!

Pití: 4 litry čaje, 1 litr vody... a za chvíli mi zase zkolabují ledviny, jestli toho nenechám... =/
Pohyb: hyperaktivita =D Uklízení, mytí oken, přerovnávání věcí, vysávání... =)

20.9.

20. září 2012 v 20:19 Cosi jako deníček
Dnes jsem chytla těžký záchvat hyperaktivity. Uklidila jsem snad celý dům, utřela prach, začala vyklízet svůj pokoj na přestavbu, vyprala a pověsila 3 pračky prádla, naučila se 2 nové skladby na klavír, skákala na zahadě (to jako vážně jsem si šla zaskákat), převlékla postele, smačkala 3 pytle petflašek od sestřiných energitáků a 1 pytel plechovek, vydrhla horní patro palandy od zaschlé barvy z malování... No prostě vydíte, že jsem se nenudila =D Ale jsem teď jak přejetá, nějak to na mě dolehlo... =) A zítra jdu od půl 9 do práce - tzn. vstávat tak v půl sedmé =/ Ale co, už jen 10 dní a půjdu do školy! =* =) Mé úžasné milované nádherné přátelské zábavné školičky, na kterou nedám dopustit =D No, uvidím, co budu o ní říkat před zkouškou z anatomie... =D

Zvláštní lidé...

19. září 2012 v 20:52 Cosi jako deníček
Jak už jsem psala, na seznamováku se mi neskutečně líbilo. Byly to asi 3 nejkrásnější dny mého života - ale tak já jsem život nikdy moc pěkný neměla. =) Ale tady to bylo luxusní =D
No, nicméně i zde se našli lidé, kteří mi nebyli nejsympatičtější, ale nijak mi nevadili, spíš jsme se na jejich konto bavili. Například nejmenovaná "slečna medička", která mluvila vysloveně jako encyklopedie a přitom, když chtěla něco pochopit, tak se musela ptát nejmíň šestkrát. Ale každou otázku formulovala přesně jako v nějaké naučné literatuře. K tomu se jí očividně zalíbil jeden kamarád, za kterým neustále dolézala a snažila se s ním o "vědecký rozhovor" a on se jí chudák nemohl zbavit.
No a pak ještě tam byl jeden "moc sympatický" organizátor. O tom se tady radši nebudu moc rozepisovat, abych ho příliš neidentifikovala. Ale po zralé úvaze a prodiskutování s ostatními mediky jsme se shodli, že se ho skoro bojíme, protože působí neuvěřitelně namyšleně a arogantně. Vymyslela jsem mu dokonce pracovní název "aura arogance", protože ona aura chodila metr před ním a metr za ním. A tato aura, jak správně poznamenal jistý kamarád, Vám úplně dala facku. Takže pak se toho chytl a kdykoli šel X kolem, dal si facku - naštěstí ho to brzo přestalo bavit, protože jsem nechtěla, aby si toho někdo všiml a my mu to museli vysvětlit - a já nechci, aby si o mě někdo myslel, že jsem pomlouvačná koza, co je jí někdo nesympatický a už tam proti němu staví armádu =D No ale pak jsem za ním jednou musela jít a já se ho vážně bála, takže jsem si s sebou dokonce musela vzít psychickou oporu.
A na bojovce, kde jsme měli zachraňovat lidi v určitých simulovaných situacích, nám pořád něco vyčítal a že jsme tohle udělali blbě a tamto... A že jsme mu nezkontrolovali dech a že jsme ho neposlouchali... V podstatě nám řekl "Co jako děláte na medicíně, když si nepamatujete ani to, co jste se učili včera?" Ale nám stejně dobrou náladu nezkazil. =)
Pak tam byla jistá slečna, která se neustále toužila seznamovat s mnoha chlapci, ale nikdy neměla úspěch. Přišla mi hrozně hloupá a protivná, ale tak v kruhu s ní nejsem. =)
No a také tam byla jistá... ehm... paní, která studuje na sestru. A upřímně nechápu, jak se mohla dostat na vysokou školu. Ta skutečně neuměla do pěti počítat. Byla podle mě nějaká postižená a - nic proti postiženým - ale ona byla duševně zaostalá a ani mluvit moc neuměla. Pořád jenom huhňala to samé dokola - já nechápu, jak někdo takový mohl udělat zkoušky - nebo jestli je tam nějaký jiný systém, jak se tam dá dostat. Nevím, jestli třeba postižení nemají nějaké zvýhodnění nebo tak... Ale nechápu smysl, protože tu dámu stejně příští rok "vylejou".
No ale všemi těmito osobnostmi jsme se především bavili a náladu nám nekazili - takže byl seznamovák bezchybný =D

A držte mi palce, ať si tohle nepřečte nikdo, kdo by v tomto popisu mohl někoho poznat. =D Ale jestli přece někdo někoho pozná, ať mi to dá prosím vědět a já to nějak nepoznatelně upravím =)

Jsem nejšťastnější člověk na světě! =)

18. září 2012 v 15:16 Cosi jako deníček
Právě jsem se vrátila ze seznamováku s novou třídou a jsem... nadšená!!! Tam jsou tak skvělí lidi! Dá se s nima povídat úplně o všem od teorie hry přes jadernou fúzy až po literaturu! A naši nový učitelé jsou takový milý, že se jich skoro nebojím. =) Celé tři dny jsem se jenom v kuse smála a to jsem nepotřebovala ani moc pít. To je úplná čest, být ve společnosti tak inteligentních lidí. A zárověň tak hodných, přátelských, vtipných - téměř bezchybných =D A ten kemp ve kterém jsme byli a kterého jsem se trochu bála, protože moc na kempy nejsem - krásný! To vybavení - posluchárny, sprchy po jednom, chatky nepočmárané, nové, postele pohodlné, studijní stolky v každé chatce, topili jsme si jak jsme chtěli, kurty na tenis, beach volleybal, samozřejmě hřiště na fotbal, basket i na normální voleyball, všude krásně posekaná travička, čisto a i dobře vařili - výběr ze 3 jídel k obědu i k večeři... luxus! Miluju svojí univerzitu! A ty přednášky byly všechny zajímavé a zábavné a vtipné! Euforie!

Ach bože, musím si postěžovat...

12. září 2012 v 20:33 Cosi jako deníček
Musím se vypsat... Už mě to štve. Pořád mi píše bývalý přítel - abych se s ním sešla, abych s ním šla někam pít, abych přišla na jeho párty... No a když se na poslední akci, kde jsme se potkali, trochu připil, tak z něj vypadlo, že se se mnou chce (stručně řečeno) znovu vyspat. Že je to jeho právo, že mu musím vyhovět, že si mě stejně najde a podobně... Já už se ho bojím... Tehdy jsem tam s sebou měla alespoň kamarády, kteří mě pak pomohli utéct a vyprovodili mě na vlak, ale stejně...
On když není připitý, tak by si netroufl, ale jak se napije, tak se ho bojím... Je mi ale blbé, pořád odmítat jeho pozvání - prostě bych chtěla, abychom zůstali kamarádi. Ale on chce "friends with benefits". Ach bože, asi vážně si potřebuju najít nového kluka. Pak by se bál na mě jenom šáhnout.

Plán na zítřek II.

12. září 2012 v 19:13 Hubnutí
Snídaně: müsli + mléko
Svačina: nic
Oběd: jablko
Svačina:rajčata, možná knäcke
Večeře: nic

A zítra možná zase začnu cvičit, ale nevím... docela mi stačí, když celý den chodím a něco dělám a nebo se učím a přitom kroužím obručí. Ale možná si zítra dám pár sklapovaček, uvidím... =D