Srpen 2012

Tak teď byl menší hiatus... =/

13. srpna 2012 v 11:08 Cosi jako deníček
Nějak jsem nestíhala, byla jsem každý den v práci, protože sestra byla na dovolené. Jedla jsem nic moc, ale zase ne žádné přežíračky. Ale váhy se pořád ještě bojím... =( Večer snad sesmolím jídelníček a stihnu oběhnout nějaké SB. =)

Šéfové pryč =)

6. srpna 2012 v 21:39 Cosi jako deníček
Jak jsem již psala, dneska jsem měla konečně hezký den. Nejprv jsem zvládla v obchoďáku nakoupit jen zdravé potraviny - a nesníst je hned na posezení. Pak v práci jsem byla dopoledne s jednou holkou, s kterou jsem si myslela, že nikdy nevyjdu. A nakonec to bylo docela v pohodě, i jsme se spolu zasmály a hezky jsme spolupracovaly. Takže mě to velmi mile překvapilo. =)
Pak ta holka odešla a přišel kolega, který, jak už jsem psala, je fajn, vtipný a furt se navzájem různě štveme. Což mě strašně baví. =D Pak teda ta horší stránka, takový ožralý dědek, co nám v práci zametá, mi šáhnul na zadek - už zase! =/ No ale pak tam přijeli nějací klavíristi - takhle hrát (a zpaměti!) jsem ještě nikdy nikoho neslyšela. Nakonec jsem se ulila z práce a šla je poslouchat a povídat si s nima. Milé! =) Jenže pak jsem musela zase rychle utéct, protože se vrátili šéfové.
Jo, ještě s tím kolegou - nějak už ani nevím, jak jsme se k tomu dostali, bavili jsme se o mojí postavě, že chci být zase tak hubená jako před rokem. A on mi na to povídá "No to se opovaž!". Tak jako potěší, že si alespoň někdo SNAD myslí, že teď mi to i přes špeky sluší víc než v mých hubených časech.
No a večer se rozpršelo a já jsem nechtěla volat taťkovi, protože mi přijde jako když ho otravuju, a tak mě vzal autem kolega. Tímto činem se stal mým "oblíbeným" kolegou - teda, abych řekla pravdu, je také mým jediným kolegou, protože jinak mám samé kolegyně. =D Ale bylo to taky milé! =) A navíc ráda jezdím s někým autem, protože se mi hrozně líbí, když někdo řídí. Asi proto, že to sama stále neumím... =/
Ale prostě fajn den! =) Mám zase jednou dobrou náladu. A zítra od osmi zase do práce =/

35.den? Asi...

6. srpna 2012 v 21:27 Hubnutí
Snídaně: 2 švestky, jogurt se skořicí, 2 knacke
Svačina: nic
Oběd: kiwi
Svačina: jogurt
Večeře půl rajčete

Ach, dneska je krááásný den!!! Zábavný, milý, veselý... Mám pocit, že mám kamarády nebo alespoň že existují lidi, kteří jsou na mě hodní =) Vůbec ani nemám chuť přejíst se, vlastně bych asi nepotřebovala jíst klidně několik dní, kdyžby byly všechny jako ten dnešní =D A přitom se vlastně nic tak "ultra krásného" nestalo =D

Šílený večer aneb proč jsem nevyspalá

3. srpna 2012 v 8:50 Cosi jako deníček
Ahoj, musím se vám vypsat, co se mi včera stalo.
Byla jsem v práci a zdrželi mě tam, takže jsem odjížděla až před jedenáctou. Takže nejprv volám taťkovi, aby věděl, že vyjíždím a kdyžbych se nevracela, volal policii. =D (Musím projet kolem pár barů a pěkných feťáckých doupat, takže mají rodiče strach.) Ale telefon zahlásí "volané číslo neexistuje". Zkouším to znova a znova a jsem už hrozně nervózní, protože jsem taková... ehm... starostlivá, že mě hned napadají ty nejhorší možnosti. Nakonec se dovolám na pevnou linku, kterou mi taťka díkybohu vezme. Fajn, vyjíždím. Ani ne půl minuta a volá mi sestra - vezmu to a tam se mnou mluví jedna dívka, od vidění mi známá sestřina spolužačka, že je sestra opilá, ať jí jdu naproti, že jí nakládá na vlak, co u nás je 23:10 a že se bojí, aby ve vlaku neusnula. Paráda, makám na kole jak to jde, abych to stihla. Za chvíli volá sestra a mátožným jazykem mi sděluje to samé. Jedu dál. Opět sestra: Jak se mám? Ona že dobře. Jestli už jí jdu naproti? "Ne, jedu teprve domů." Kde jsem to byla? atd. atd... Je jí dost těžko rozumnět. Konečně doma. Říkám taťkovi, že jdu sestře naproti, chce jít radši se mnou, nebráním se, jan ho upozorním, že bude ségra pravděpodobně dost "společensky unavená". Nevěří mi. Běžím na nádraží, abych ji stihla kdyžtak vytáhnout z vlaku, kdyžby tam usnula - naštěstí ale vystoupila sama. Ale sťatá byla neuvěřitelně. Chudák taťka nevěřil vlastním očím, když viděl jak se potácí a šněruje silnici od kraje ke kraji. Jeho oblíbená dceruška! Tak jsem ji táhla domů - sestra ustavičně něco mlela, padala, říkala jak není opilá, nakonec se mi vytrahla a rozběhla se mátožným krokem chytat jakéhosi kocourka.
Dostali jsme ji do domu - taťka šel spát, avšak pro mě boj nekončil. Podařilo se jí pustit nahlas písničky z notáče, pořád někde běhala, křičela... Pak si šla vyndat kontaktní čočky, které obě dvě pustila na zem a já je nejmíň čtvrt hodiny hledala. Ovšem zábava nekončí - šla jsem jí pro pití a když se vrátím, sestra mi oznamuje, že jí čočky opět spadly na zem. Já je hledáma proklínám jí, proč je znova vytahovala z pouzdra. Nakonec po marném hledání zjišťuju, že v pouzdře jsou a ségra že upustila jen jakési své představy. Když mi podává znova hrnek, řeknu jí "A kouzelné slovíčko?" a ona na to opile "Cože vole? Jaký víčko?" =D
V půl druhé jí ukládám, bohužel se uvelebila v mé posteli. Jdu se umýt, poklidit v pokoji po jejím řádění, v půl třetí uléhám. Nějak nemůžu spát, navíc sestra se několikrát vzbudí a jde "na záchod", takže musím s ní a hlídat jí, aby někde neusnula, nespadla... V 4:30 začíná bouřka. Jdu obejít barák a zavřít okna. Asi do 5:30 to pořád bouří (a fakt hodně), takže nemůžu spát. Navíc slyším sestřino hlasité chrápání. Konečně kolem 6 usínám. V 7:20 zvoní sestry budík - dozvídám se, že si ho nastavila, aby brzo vstala, aby si někdo ráno nemyslel, že byla včera opilá. Opravdu krásných 1:20 spánku! A dneska k zubaři a pak na 12 hodin do práce! Libovka! Alespoň, že se mi zdál ten nejkrásnější sen v životě. =)

33.den

2. srpna 2012 v 10:37 Hubnutí
Tak denska odpoledne zase do práce... jídelák zatím fajn, myslím.

Snídaně: 150 g nízkotuč. tvarohu + skořice
Svačina: půl letního jablka
Oběd: plánuju polévku miso
Svačina: nic, budu v práci
Večeře: půl rajčete, možná celé, kolik se mi povede v práci uzmout =D

32.den

1. srpna 2012 v 23:09 Hubnutí
Ach, ahoj, nějak nestíhám =D
Jsem den ode dne tlustší a ošklivější!
Dneska ale zase vzoný jídelníček, v práci jsem byla, první výplatu letos si odnesla, málem chcípla smíchy z šéfové, která mi předváděla pilates... Navíc jsem tam byla se svým zlatíčkem kolegou (kamarád!, ale hodný a vždycky mi zlepší náladu tím, jaký je pako =D). A jsem za těch pár slunečných dnů dokonale spálená, nemůžu pomalu ani hýbat rameny. =/ Takže se brzo sloupu, bude to nechutné a vůbec ne opálené. =(

Snídaně: 125g nízkotuč. tvarohu + skořice
Svačina: okurka nakladačka (která přerostla a tak už jsme jí nenakládaly =D )
Oběd: kiwi
Svačina: nic
Večeře: půl rajčete, možná nějaký olízlý prst od něčeho?

Sakra, jak tak na to koukám, není toho zase málo? =/ Zítra přidám.