Začátek

7. června 2012 v 13:29 | Sasanna |  Historie mého života
Takže, abych se trochu uvedla, tak narodila jsem se jako druhorozená dcera rodičům, mezi nimiž je 25 let rozdíl. Což je samo o sobě důvodem k mnoha neshodám. Ale... ne, to teď nechci řešit. Měla jsem svým způsobem šťastné dětství, mamka s námi zůstala doma (tehdy jsme si to mohli dovolit, protože taťka ještě vydělával) a celé dny se nám věnovala, hrála si s náma, vyráběly jsme spolu různé hračky, obrázky, keramiku, chodily jsme na výlety... Pořád něco, ale vlastně jsme se vůbec nesetkávaly se svými vrstevníky.
Já jsem byla od mala oproti sestře takováta klidnější a ústupnější, dodneška o tom koluje spousta historek.Například když jsem si měly vybírat nějaké dvě figurky, tak sestra vždycky "Já si vezmu dráčka" a já na to "No tak já si vezmu vodníčka", načež ona z toho usoudila, že když souhlasím, tak musí být vodníček lepší. "Ne, ne, tak já chci vodníčka" začala křičet. "No tak já si vezmu dráčka..." a takhle to šlo, dokud nám je mamka nerozdělila. Dneska už obě dvě leží někde na půdě.
Sestřička byla to živější dítě, byla přesně po tatínkovi, kdežto já přesně po mamince. I vzhledově to platilo. Ona blonďatý, kudrnatý, modrooký andělíček a já tmavovlasá, okatá a pihovatá. Leckdy byla sestra i agresivní, bavilo ji, že jsem menší a slabší a že si může dovolovat. Již v předškolním věku mi vyrazila několik zubů, nesčetněkrát mě mlátila i kopala a jednou po mě dokonce v záchvatu vzteku hodila zahradní motyčkou, která se mi zasekla do zad. Mamka z ní asi byla trošku nešťastná, vždycky nás vedla k strašně slušnému chování, ale nikdy by ani jedné z nás vysloveně nestranila. Což tatínek ne, ten se jednoznačně přikláněl k sestře, neboť to byla jeho holčička, která jako by mu z oka vypadla jak vzhledově, tak povahově.
Přesto bylo mé předškolní období snad tím zatím nejšťastnějším v mém životě. Ale svůj strach ze sestry si v sobě v podstatě nesu do dneška.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marki Marki | 8. října 2012 v 8:48 | Reagovat

Tohle tak trochu znám, ale u bráchy :) šlo mu téměř vše na co sáhl, úspěšný sportovec atd. a já tak trochu ve stínu :) no ale co už :) taky máme svoje hodnoty, věř mi ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama