The One I Want to Take - 15.DÍL

12. června 2012 v 23:08 | Sasanna |  One Direction ff

Existuje krásnější probuzení, než v náruči milované osoby? Chvíli jsem ho pozorovala zpod přivřených víček, ale pak už jsem se neudržela a zlehka ho políbila na jeho spící rty. Pak jsem se k němu přitiskla ještě těsněji a znovu jsem usnula.

Když jsem se probudila podruhé, už vedle mě neležel, ale jeho teplo a jeho vůně tam stále setrvávala. Za chvíli se tiše otevřely dveře a Harry položil na stolek šálek horkého čaje.

"Lásko..." vztáhla jsem k němu ruce z postele.

"Claire! Ty už jsi vzhůru?" objal mě a políbil. "Jak je, krásko?"

"Daleko líp" usmála jsem se. "A když políbíš ještě jednou, budu už úplně zdravá."

"Nevím, jestli bych se udržel, i když bys řekla, že pak onemocníš." ušklíbl se a políbil mě znova. "Už jsem se bál, že budeš nemocná na svoji narozeninovou párty. A vlastně taky na párty k výročí jednoho měsíce, stráveného v Anglii." usmál se a zajel mi rukou do vlasů.

Když by neexistoval kalendář, asi bych nevěřila, že už jsem tu opravdu měsíc. Už skoro měsíc chodím s Harrym a už měsíc žiju život, o němž bych nesnila ani v těch nejbláznivějších snech. Ani jsem si neuvědomila, že mám co nevidět narozeniny. A že jsme skutečně na zítra domlouvali velkou párty, kterou kluci naplánovali v jejich luxusní chatě na pobřeží. Teda, spíš na útesu, ale bylo to tam nádherné. Celý den jste slyšeli hukot moře, které se tříštilo o útesy hluboko pod balkónem.

Já s Harrym jsme jeli dnes a ostatní měli dorazit někdy během zítřka. Takže celý večer a noc sami spolu na chatě na pobřeží. Není to nádhera? Sen každé holky?

Vyrazili jsme krátce po poledni, chata nebyla daleko, takže za hodinu jsme byli na místě. Už jsem se těšila na ten krásný výhled z balkónu i na naší útulnou ložničku, když si Harry všiml, že nemá klíče. Jenže co hůř, ani jeden jsme se nemohli upamatovat, jestli je nechal někde ve vile nebo jestli mu někde vypadly cestou k autu nebo na benzince. Ach jo, a mě se po té cestě už znovu do auta tolik nechtělo.

Harry tedy nejdřív zavolal Louisovi, jestli náhodou nenechal klíče na kuchyňském stole. Louis z nás měl strašnou legraci, ale klíče nakonec našel na lavici v předsíni. S Harrym jsme se dohodli, že pro ně zajedeme později a teď se půjdeme projít.

Bylo zase krásně, slunce rozpalovalo písek pod nohama, zatímco moře příjemně chladilo. Být tu s Louisem, už bychom blbli v moři, pomyslela jsem si. Ale s Harrym to bylo něco úplně jiného. Nemohla jsem si pomoct, ale každý jeho pohled mi přišel žhavější než písek pálící mě do chodidel. Každé jeho slovo jako by mě propalovalo a vzbuzovalo ve mně pocity, jako ještě žádný jiný kluk v mém životě. Každým svým dotykem si mě bral a já se mu s radostí dávala, byli jsme jako jedno tělo. Jedno tělo, ale dvě různé duše. Horký písek byl tvrdý a měkký zároveň, bodal mě a zároveň hladil po zádech. Bylo to krásné a trošku děsivé, moře a slunce, skály a písek, já a Harry.

Takže asi chápete, že se nám ta procházka trošku protáhla.

"Zlato, já tě tak miluju..." zašeptal Harry a políbil mě na nahá prsa. "Nejradši bych tě měl napořád."

Napořád mě má, řekla jsem si v duchu, ale bylo mi jasné, že to myslel jinak.

"Už bychom ale asi měli vyrazit, slíbil jsem Louisovi, že tam ještě dneska dorazíme pro klíče." podotkl.

"No jo..." protáhla jsem se líně a natáhla se pro své šaty.

Když jsme byli na dohled chaty, už z dálky se nám zdálo něco podivné. Byla otevřená vrata do garáže. Ježiš, teď nám tu chatu ještě někdo vykrade, aby toho nebylo málo, pomyslela jsem si. Ale když jsme přišli blíž, zdála se být chata prázdná a bez jediné újmy. Statečně jsem zamířila ke dveřím, a ke mému překvapení byl v zámku klíč. Náš klíč. A pode dveřmi cedulka "Krásný večer přeje Louis". Když jsem se s dojetím otočila k Harrymu, ještě jsem v blízké zatáčce zahlédla zablikat zadní světla Louisova auta.


Tak doufám, že to všichni pochopíte, i když tu scénu na pláži nenapíšu úplně do detailů. Mě se to takhle líbí víc než popisovat všechny polohy, které vystřídali. Téhle kapitoly jsem se bála, že bude nudná a nijaká, ale nakonec se mi docela líbí. No ale pořád nemá na 8., 10., nebo 12. Na ty jsem skoro i hrdá. =P A právě proto by mě zajímaly vaše názory, tak prosím hlasujte v anketě.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama