Nástup do školy

7. června 2012 v 13:56 | Sasanna |  Historie mého života
Do školy jsem nastupovala jako nejmladší z ročníku. Sestra byla o rok výš, jsme od sebe něco přes rok a půl. Obě jsme byly zvláštní a na té škole se to moc netrpělo. Maminka si nás oblékala jako princezny do krásných šatiček v různých retro stylech, které působily ve školní lavici poněkud výstředně a u spolužaček jen vzbuzovaly závist. Navíc nás rodiče vozili každý den do školy autem, což bylo na dané škole dost neobvyklé, doprovodili nás až do šatny, kde nás ještě maminka přečísla a doupravila, pomohla nám se přezout a připomněla nám slušné vychování. Zatímco ale sestřička se z péče rodičů vždy nějak utrhla, během školního dne si rozpustila pečlivě smotané copánky, boty si nenazula pořádně a tak je "sešmajdala", sundala si punčocháče, roztrhla si halenku, když někde běhala... já jsem se snažila chovat tak, jak mi maminka kladla na srdce. Takže mě ve škole naprosto nesnášeli. Ta hnusná pyšná zbohatlice, namyšlená snobka, rozmazlená kráva. A že by mi pomohla má drahá sestřička, která do kolektivu zapadla lépe? Dodnes si pamatuju, jak za mnou o přestávce vtrhla banda jejích spolužaček a začaly mě očuchávat, jestli vážně páchnu rybinou. (Vím, že dnes to zní směšně, ale tehdy to vážně bylo dost nepříjemné) Měla jsem ve třídě jedinou kamarádku a měla jsem ji strašně ráda. Byla mou jedinou záchranou, vlastně ještě s jednou holčičkou, která byla ze silně křesťanské rodiny, s těmi jsem si hrála, bavila se a ani jsem nějak nevnímala nenávist a opovržení ostatních. Však víte, malé děti všechno vnímají jinak a když jsem měla je, byla jsem spokojená.
Učitelky mě měly rády, byla jsem nejchytřejší ze třídy, poslušná, vzorná, samé jedničky, hodná. Se sestřičkou už byly větší problémy. Byla neposlušná, nic nedělala jak a kdy měla, mlátila ostatní děti a dávala najevo rasistické názory (jestli to teda jde u dětí tak říct). Nakonec byla poslaná k dětskému psychologovi, kde jí měřili IQ a EQ. IQ jí vyšlo přes 120, ale EQ měla skutěčně silně zaostalé. Tatínek byl z toho šťastný, EQ mu bylo jedno, hlavně že IQ má po něm. (Tatínek má dvě vysoké školy - ČVUT stavební a ČVUT jaderná - obě s vynikajícími výsledky) Do školy přišel seřvat učitelku, která sestru k psychologovi poslala, čímž jsme se obě staly na škole ještě pověstnějšími. Sestra se v tom vyžívala, já ne.
No a pak se sestra dostala na osmileté gymnázium a já to zkoušela rok po ní. Ne že bych tam nějak zvlášť chtěla, ani jsem nevěděla, co to je, ale byla tam sestra, tak jsem to brala, jako že i já musím. Moje kamarádka po mě chtěla, abych i když se tam dostanu zůstala u ní na škole, chtěla, abych jí to slíbila. Což jsem neudělala. Rodiče chtěli, abych šla na gympl, sestra tam už byla. Nemohla jsem je zklamat. Nakonec jsem u zkoušek skončila 9. (Sestra byla před rokem 7.) Odešla jsem ze základky na gympl a opustila tu jedinou duši, která mě v mém životě snad skutečně měla ráda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Evžena Evžena | Web | 10. července 2012 v 21:11 | Reagovat

Tak tatínek asi očividně nevěděl co to to EQ je... Bude to mít nějaké pokračování?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama