The One I Want to Take - 2.DÍL (1D ff)

25. května 2012 v 15:11 | Sasanna |  One Direction ff

Dostala jsem od rodičů web kameru. Měla jsem z ní skutečně radost, ačkoli jsem jí neuměla používat a nevěděla jsem ani, jak jí zapojit. A co dělat, když si nevím rady? Napsala jsem Louisovi. Odepsal hned vzápětí a s jeho pomocí a pomocí návodu psaného jakousi uzbekistánštinou jsem kameru připojila. A tak Louise napadlo ji hned vyzkoušet. No pochopitelně, že jsem se zkrášlila jak jen to šlo.

"Ahoj, Loui" špitla jsem nesměle, když jsem mu na webce poprvé pohlédla do očí.

"Ahoj Claire" vypadal, že v nejbližší chvíli omdlí a pak začal teatrálně lapat po dechu. "Taky-si-mohla-říct-že-jsi-tak-krásná!" vykřikl a pak jsme se oba rozesmáli.

"Hej, ale ne, fakt sem si myslel, že nebudeš tak hezká, když jsi nám neposílala fotky, jako to dělají ostatní holky. A taky když jsi tak chytrá, vtipná a milá, tak jsem myslel, že už bys byla moc dokonalá, kdybys k tomu byla ještě hezká." zasmál se zase.

"Jé, moment, tak to se jdu podívat" ozval se náhle z Louisova počítače jiný hlas. Hezký hlas. Hluboký, příjemný. Ale já už jsem jenom viděla Louisův naštvaný výraz upřený kamsi na stranu a pak už jen tmavou obrazovku. Odpojil se. Za chvilku mi přišel e-mail, omlouval se mi za odpojení. Psal, že nechce, aby mě Harry viděl. V podstatě by se dalo říct, že Louis na Harryho žárlí. Psal, jak vždycky přijde a každou holku mu sebere, chvíli si s ní hraje a pak jí nechá, každou kamarádku mu svede a ona se s ním pak už nebaví... ale jak ho má stejně pořád rád. Jo, nejlepší kámoš, ale Louis na to pořád jen doplácí. A že o mě nechce přijít, nepřeje mi, aby mě Harry zranil, a tak že bude lepší, když se s ním nebudu vídat. "Jen co odejde, zavolám Ti, vydrž tak 20 minut, prosím."

Ani ne za čtvrt hodiny mi Loui opravdu zavolal. Vypadal docela smutný, ale brzo se rozveselil, když jsem ho ujišťovala, že je mi o dost sympatičtější než Harry. Povídali jsme si dlouho, smáli jsme se skoro pořád, než se z místnosti, ve které Louis seděl, ozvalo "Ahoj, tak už jsem tady". Na to se Louis urychleně rozloučil a vypnul webkameru.

Za necelých čtrnáct dní se z nás stali kamarádi na život a na smrt. Věděla jsem o něm snad všechno. Když bych byla svině, prodala bych informace novinářům, ale Louis věděl, že bych radši zemřela, než zradila něčí důvěru. Během těchto krásných dní našeho raného přátelství se Louis opět dal dohromady se svou bývalou přítelkyní Eleanor a vypadal naprosto šťastný. Bylo krásné vidět jeho rozzářené oči, když o ní mluvil jako o nejkrásnější a nejmilejší holce na světě. Dřív se prý spolu pořád hádali, ale teď jakoby se vše obracelo k lepšímu a Louis tvrdil, že to je určitě kvůli mně. Byl jako můj bratr a lásku jsem mu nesmírně přála.

Večer jsem jako obvykle čekala, až se Loui připojí, již jsem byla nervózní, když se konečně ohlásil. Ihned jsem zapnula webku, ale když jsem pohlédla na obrazovku, pěkně jsem se lekla. Místo milých modrých očí na mě hleděly oči zářivě zelené.

"Hi, well than... You ´re the girl, Louis doesn ´ t want me to look at." zasmál se Harry.

"Yeah, but I´ ve got a feeling, that he banned you to chat with me. " usmála jsem se sladce.

"Noo, to je sice pravda, ale teď odešel na večeři." zasmál se znova. "Chtěl jsem tě jenom vidět, abych pochopil, proč mi tě Loui tak tají. A už mi došlo, jak je Louis... lakomý! Chce tě jen pro sebe, a to má Eleanor!"

"Hm... A víš že mě prosil, abych s tebou nemluvila? Hele kde je ten Louis?" odsekla jsem mu a zatvářila se nanejvýš otráveně, ačkoli musím uznat, že to nebylo jednoduché, chovat se tak protivně k někomu tak hezkému a na první pohled sympatickému.

"Proč se pořád musíš ptát na Louise, Claire? Teď tu není a doufám, že se hned tak nevrátí. Chci tě poznat, zaujala si mě už tím prvním dopisem." a hluboce se mi podíval do očí, takže jsem si připadala naprosto bezbranná. Věděla jsem, že tím na jednu stranu podvádím Louise, který nechtěl, abych myslela na Harryho. Ale byla to moje blbost a já si za ní budu platit, ne Louis.

"No jo, ale co když já nechci poznat tebe a hned teď vypnu webkameru?" vyplázla jsem na něj jazyk.

"To neuděláš!" zasmál se. "To bych se asi zabil a ty bys mě pak měla na svědomí, a to bys nechtěla, ne? Navíc by tě pak moje fanynky nejspíš odpravily. A to bych nechtěl já, takže webku nevypínej pro dobro nás obou."

"Si nějak moc věříš, hele. Kdy přijde ten Louis?" nasadila jsem už pěkně navztekaný tón, ale Harrymu zřejmě neušlo, že byl jen hraný.

"To ti jako nestačím já, jo? A Louis si tě takhle zabral... To je nefér. Proč on má mít dvě holky a já žádnou?"

"Žádnou? A co ty Marry-Me a Love-You holky, ty ti jako nestačí?" rozesmála jsem se já.

"Hm, skvělý. Většiny z nich bych se dobrovolně nedotknul ani dvoumetrovou tyčí a stejně je musim objímat. Víš jak je to vyčerpávající? Já chci nějakou lepší, nějakou jinou než všechny ostatní, třeba takovou, jako jsi ty." ušklíbnul se.

"No ale taková je jen jedna... A co když ta tě nechce?" zadívala jsem se mu provokativně do očí.

"Jenom Louise?" zeptal se žárlivě a nečekaně vážně.

"No jasně, spolu s Eleanor jsme skvělá trojka." zasyčela jsem na něj provokativně a vzápětí se rozesmála jeho nejistému výrazu.

No povídali jsme si skoro hodinu, když se Harry najednou prudce otočil a vypnul obraz. Zvuk ale vypnout nestihl, takže jsem slyšela Louisovy kroky k počítači.

"Harry, ty si byl na mém počítači?" zeptal se podezřívavě.

"Ne, proč se ptáš?" slyšela jsem Harryho hlas.

"A proč je sakra zaplá webka? To nemůžeš nechat jednu jedinou holku na pokoji?" řval na něj Louis.

"Asi si to nechal zapnutý, pusinko. Radši si dávej pozor na paměť a neřvi na ostatní lidi" pitvořil se na něj Harry.

"Kláro! Jsi tam?" zavolal Louis. Rychle jsem se odpojila a počkala si až zavolá. A taky že za chvilku volal.

"Kláro! Já blbec tu nechal Harryho samotnýho u počítače, on ti volal viď?" vychrlil na mě rychle.

"Já... Co... Ne, nevolal. Proč by měl?" ani nevím, proč jsem to řekla, ale ta lež mi nějak sama sklouzla ze rtů. Jakoby se ve mně něco zlomilo, něco, co bylo vyhrazeno jen pro Louise, se najednou rozpůlilo. Připadala jsem si jako podvodnice a tak jsem hovor radši brzo ukončila s tím, že se mi chce spát. Neměla jsem ze dneška dobrý pocit, byla jsem skutečně roztržená na dvě strany a to jsem ještě nevěděla, jak dlouho budu muset v sobě tenhle pocit nosit.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama